Výživa kojence

K problematice kojenecké stravy zaujaly v r. 2008 postoj mnohé odborné mezinárodní společnosti (pro nás nejdůležitější ESPGHAN –Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu). Po zveřejnění výsledků rozsáhlé studie, podle které není zavedení bílkoviny kravského mléka, vajec, lepku a dalších potravin spojeno se zvýšeným rizikem vývoje atopie, resp alergických onemocnění. Dle současného pohledu na vývoj imunitní orální tolerance je navíc dostatečně doloženo, že pozdější (ale někdy i příliš brzké) zavádění nemléčné stravy může vést k častějším alergickým onemocněním, včetně alergií potravinových. Poporodní vývoj imunitní reaktivity vymezuje optimální dobu pro setkání s potravinovými alergeny - toto období je nazýváno " imunologické okno", konkrétně je to období od dokončeného 4. měsíce-6. měsíce,/ 17-26 týdnů/ které je u dětí nejvhodnější k postupnému zavádění nemléčné stravy, samozřejmě ideálně nadále pod " ochranným" vlivem kojení na střevní sliznici.

Principy optimální kojenecké výživy

1/výlučné kojení od narození dítěte plné 4 měsíce, poté postupné zavádění nemléčných příkrmů

2/v případě nemožnosti kojení počáteční umělá mléčná kojenecká výživa (k přípravě nutno používat kojeneckou vodu).

3/zavedení nemléčných příkrmů nejdříve po ukončeném 4. měsíci života, nejpozději po ukončeném 6. měsíci. Zavedení nemléčných příkrmů před ukončeným 4. měs. je spojeno nejenom s rizikem aspirace, ale i s vyšší rizikem vzniku potravinové alergie - zejména u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou alergie. Naopak pozdní zavedení je spojeno s problémy s odmítáním stravy a nedostatečným pokrytím nutričních potřeb dítěte, a rovněž s vyšším výskytem vzniku alergie.

4/čaj, ev. jiné tekutiny nejsou v prvním roce nutné, výjimkou jsou situace spojené s horečkou, nebo ztrátou tekutin např. průjmem. 

5/ nemléčné příkrmy – dle našich zvyklostí se jako první zavádí jednosložkový zeleninový příkrm – jako polední dávka, postupně se přidávají další druhy zeleniny/ vždy každý druhý den 1 nový druh – mrkev, hrášek, cuketa, dýně, řepa, brokolice, porek, špenát, fazolky, lilek (od začátku i brambor nebo rýže a posléze maso cca 10-20 g na 1 porci - hovězí, telecí, krůtí, králík, kuře i ryby, s masem přidáváme do hotového příkrmu i lžičku panenského olivového oleje. Maso by mělo být v příkrmu 5-6x týdně, 1-2x týdně je nahrazeno ½ žloutku, který je nutno důkladně povařit spolu se zeleninou. Celková dávka příkrmu se postupně zvyšuje, zpočátku je potřeba dítě "dokrmit" mlékem do dosažení celkové dávky příkrmu 150-250ml/g/. Zhruba po 2-3 týdnech se doporučuje zavádět další nemléčný příkrm –neslazené ovocné pyré – opět zpočátku jednodruhové, postupně vyzkoušíme různé druhy ovoce (čerstvého), jemně nastrouhaného, ev. rozmixovaného, většinou tento příkrm zavádíme jako dopolední svačinu. Další příkrmem je cereální kaše (rýžová kukuřičná, ale i obilná), většinou jako večerní dávka. Od dokončeného 7. měsíce přidáváme jogurt jako svačinu, resp. většinou nahrazujeme odpolední kojení ,ideálně opět nepřislazený bílý plnotučný jogurt (Hollandia, jihočeský, ..). Podle individuální zralosti kojence (mezi 10.-12. měs) nabízíme měkké kousky k samostatnému krmení.